Kterak jsme zdolali Milešovku

Tak počasí se nám snad konečně umoudří a začne opravdové jaro. Při té příležitosti pro vás mám jeden námět na vydařený výlet. Samozřejmě psíky vemte s sebou! Taky si to po té podivné zimě zaslouží. Délka celého výletu je 20,5 kilometrů, což je vzdálenost, kterou zvládne i zdatnější jezevčík.

Trasa výletu: Žim – Bílka (4km) – Milešovka (6km) – Velemín (11,5km) – Oparno (15km) – Lovoš (17,5km) – zastávka Lovosice město (20,5km)

Trasa výletu vede příjemnou přírodou Českého Středohoří, ale nevyhýbá se ani civilizaci, takže o případné občerstvovací pauzy není nouze.

Celý výlet začínáme v Praze Masarykově nádraží nasednutím do rychlíku směr Děčín. Rychlík odjíždí 8:52 a v 9:56 doráží do Lovosic. Tam přesedneme na motoráček směr Teplice, který odjíždí za pár minut. Vlak je napěchovaný turisty. Není divu, krásné jarní počasí vyhnalo z domů i největší lenochy. Jak projíždíme krajinou Českého Středohoří, spolucestující nás postupně opouští. My vystupujeme na malém nádražíčku v Žimy a ihned vyrážíme po modré značce směr Milešovka.

Až na vrchol Milešovky jdeme povětšinou po polních a lesních cestách. Zdoláváme Milešovku, kde navštěvujeme první občerstvovací zařízení. Uvnitř je sice pár míst k sezení, ale je tam temno a vedro k zalknutí. Proto bereme točené svijany a pohodlně se rozvalujeme na jakýmsi podiu před bufetem. Na vrcholku Milešovky rozhodně nejsme sami. Všude okolo nás se na sluníčku vyhřívá spousta výletníků. Ani o psí společnost tu není nouze. Zatímco my odpočíváme, Sendy si hraje s černým labradorem.
Po odpočinku zahajujeme sestup po modré značce až do vesničky Velemín. Zde narážíme na motorest a to bychom ani nebyli my, abychom se nestavili občerstvit. Ale jen jedno pivko. Musíme jít dál. Sedáme si hned vedle dveří, obsluha na našeho psího společníka nic nenamítá.

Pokračujeme po modré až k půvabné zřícenině Oparno. Zde narážíme na další dva výletníky a také dva jejich psí parťáky a tak má Sendy o zábavu postaráno. Zříceninu si prohlížíme, nakoukneme do zasypaného sklepení a přemýšlíme kam dál. Nabízí se možnost vyrazit Oparenským údolím do Malých Žernosek a poté do Litochovic nad Labem. Nakonec však volíme druhou, kratší, ale pro nás na první pohled zajímavější trasu a pokračujeme po modré na vrchol Lovoš. Cestou však v Oparnu narážíme na další občerstvovací zastávku. Tuším, že to byla restaurace Oráč a na vývěsním tabuli stojí fatální nápis „bramboráky“. Vcházíme dovnitř a ptáme se, zda obsluze nevadí pes. Příjemný vrchní praví, že pokud se bude chovat slušně, tak rozhodně ne. Sedáme si a Sendyna, jak je její zvykem, ihned ulehá a začíná klimbat, čímž si od vrchního vyslouží nadšené výkřiky obdivu. Dáváme si výborný bramborák a vychvalovaného pardála, který je vskutku vynikající.

Z Oparna tedy vyrážíme směr Lovoš, jak již bylo zmíněno. Jak se blížíme k vrcholku, slunce klesá níž a níž a jarní podvečer se barví do hřejivého naoranžovělého světla. Prostě romantika jak blázen. Na vrcholku Lovoše se rozhodujeme počkat na západ slunce. V restauraci, která se již chystá zavírat, si kupujeme kafe v kelímku a usazujeme se na západní straně k pozorování slunce. Opravdu krásný pohled.
Po západu slunce zahajujeme sestup po zelené do Lovosic. Na chvilku ztrácíme zelenou značku, ale vzhledem k tomu, že zde již všechny cesty vedou do Lovosic, na ni opět narážíme. Přivádí nás až k vlakové zastávce Lovosice město. Jelikož jsme přímý osobák v 17:23 díky pozorování západu slunce zmeškali, sedáme do osobáku směr Ústí nad Labem, kde posléze přestupujeme na rychlík, který nás vyloží v Praze na hlavním nádraží.

[ZOBRAZIT CELÝ ČLÁNEK]

Cestování se psem veřejnou dopravou

Jak tak občas cestuji Českou republikou křížem krážem, stále víc a víc tíhnu k veřejné dopravě a to především dopravě vlakové. Ke své ostudě musím přiznat, že hlavním důvodem není ekologické smýšlení, ale spíše má lenost. Pominu-li už svůj základní problém, kterým je to, že jsem líná absolvovat autoškolu a jako spolujezdec v autě se rok od roku víc a víc bojím :)), představuje pro mě veřejná doprava mnoho dalších výhod. Předně i při stále rostoucích cenách jízdného, je stále levnější než doprava autem. Na rozdíl od auta může člověk celou cestu strávit čtením, nemusí přemýšlet nad tím, jestli si dát k obědu pivko, netrápí jej ta známá nerudovská otázka: Kam s ním?... Totiž kam tu plechovku na čtyřech kolech zaparkovat. Jasnou nevýhodou veřejné dopravy je zase to, že vás nedopraví kamkoliv a ne každý dopravce je ochotný přepravovat psy. Podívejme se tedy na jednotlivé možnosti cestování veřejnou dopravou se psem, které se nabízí:

Cestování s jezevčíkem nepředstavuje žádný problém. Pokud vezete psíka v uzavřené schráně, sveze vás téměř kdokoliv (výjimkou jsou pouze některé lázeňské autobusy). Se psem větším už můžete narazit. Určitě si rovnou můžete škrtnou žluté autobusy Student Agency. Ty psy nepřepravují. Naopak autobusy ČSAD psy přepravují. Je tu ovšem jeden malý háček, totiž že řidič může psa odmítnout přepravit, pokud je autobus obsazený, nebo z důvodu „bezpečnosti přepravy“. Nikdy tedy nemáte zcela jistotu, zda nezůstanete se psem trčet někde v Horní Dolní, když některému řidiči nepadnete do oka. Podobně je tomu také v MHD. Popravdě jsem se ještě nikdy nesetkala s tím, že by mě do autobusu se psem nepustili... ale náhoda je blbec. Naopak s přepravou psa vlakem nejsou nejmenší problémy. Podmínkou přepravy většího psa je ve všech veřejných dopravních prostředcích samozřejmě nasazený náhubek.

A jakpak je to s cenou dopravného za psa? Zde jednoznačně opět vítězí doprava vlakem. Cena přepravy psa je na jeden den (bez ohledu na počet ujetých kilometrů) pouhých 20Kč. Pokud se dopravujete pouze jedním vlakem bez přestupů, pak je to 10Kč.
Co se týče MHD, v naprosté většině měst platí psi poloviční jízdné. Zářnou výjimkou je Praha, kde si dopravní podniky účtují za přepravu psa na území hlavního města celých 26Kč bez ohledu na délku přepravy a počet přestupů! Můžete si ovšem zakoupit i jízdenku měsíční, jejíž cena je 460Kč, tedy o celých 110Kč levnější, než měsíční jízdenka pro dospělého. Ale nezoufejte, s jízdným za psa po Praze to není tak horké, jak se na první pohled zdá. Pokud vás totiž chytí revizor bez platné jízdenky pro psa, činí pokuta pouhých 100Kč. Pokud vezmete v potaz kolikrát potkáte v pražské MHD revizora, musíte uznat, že nejjednodušší a nejlevnější způsob dopravy se psem po Praze je prostě bez zakoupené jízdenky a s rizikem občasné jednorázové pokuty :)

[ZOBRAZIT CELÝ ČLÁNEK]